Sčítání lidu (census, soupis obyvatelstva) v roce 1869 se konalo na základě říšského zákona o sčítání vydaného 29. března 1869. Formuláře jsem si prohlédl v originále a získané informace považuji za velmi cenné a zajímavé. Nešlo totiž jen o pouhý soupis obyvatel. Dokumenty obsahují také informace o datu narození (většinou jen přibližné), vztah k hospodáři, rodinný stav, povolání a rodiště. Neméně zajímavý je též soupis domácích zvířat nebo vyznačení velikosti domu, což dává určitou informaci o majetku rodiny.
Historie sčítání lidu
Konání sčítání lidu je zaznamenáno již v dávné minulosti. Již v 6. století před naším letopočtem pamatovala ústava krále Servia Tulia na periodické sčítání všech občanů pro jejich zařazení do příslušných daňových skupin. Nejčastěji je zmiňováno nařízení o sčítání lidu pro celou říši římskou v době narození Ježíše Krista za panování římského císaře Augusta. Sčítání lidu je možno považovat za skutečně nejstarší druh statistiky. S rozvojem společnosti se měnil jejich cíl, účel, rozsah, metody zjišťování a zpracování ...
... první moderní sčítání lidu bylo provedeno v roce 1869 a jím začíná nové období populačních cenzů na našem území. Říšským zákonem z 29. 3. 1869 byla stanovena stálá desetiletá periodicita sčítání s tím, že s výjimkou prvního se všechna další měla konat vždy o půlnoci z 31. prosince na 1. ledna roku končícího nulou. Uvedený článek byl až do konce Rakousko-Uherska dodržen. Zákon stanovil také vymezení sčítaného obyvatelstva a většinu znaků zjišťovaných u obyvatelstva. Počínaje rokem 1869 byla sčítání lidu provedena podle zásad, které stanovily mezinárodní statistické kongresy, konané v druhé polovině 19. století (prvý byl bruselský kongres v roce 1853). Z tehdy stanovených hlavních zásad vycházejí do značné míry populační cenzy i dnes. Na rozdíl od předchozích soupisů začínají nová sčítání postupně plnit i funkci hospodářské statistiky a poskytovat stále více ekonomických znaků o obyvatelstvu jako pracovní síle. Svědčí o tom i klasifikace povolání a odvětví, která byla v zásadě použita ještě při sčítání lidu v roce 1930 ...
Zdroj: "Historie. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Pramenné dílo" dostupné online na ČSÚ, případně zde v pdf (
, 85 kb)
Sčítací formuláře, které byly použity v Brutovcích, jsou předtištěny dvojjazyčně (maďarsky a slovenky) a mají čtyři strany. Na první stránce jsou kolonky Krajina, Stolica a Obec, dále se zde zapisovalo číslo domu a vyznačil se typ domu, kolik a jaké obsahuje místnosti a také, zda dům sloužil pro obchod nebo jen jako obydlí.Konání sčítání lidu je zaznamenáno již v dávné minulosti. Již v 6. století před naším letopočtem pamatovala ústava krále Servia Tulia na periodické sčítání všech občanů pro jejich zařazení do příslušných daňových skupin. Nejčastěji je zmiňováno nařízení o sčítání lidu pro celou říši římskou v době narození Ježíše Krista za panování římského císaře Augusta. Sčítání lidu je možno považovat za skutečně nejstarší druh statistiky. S rozvojem společnosti se měnil jejich cíl, účel, rozsah, metody zjišťování a zpracování ...
... první moderní sčítání lidu bylo provedeno v roce 1869 a jím začíná nové období populačních cenzů na našem území. Říšským zákonem z 29. 3. 1869 byla stanovena stálá desetiletá periodicita sčítání s tím, že s výjimkou prvního se všechna další měla konat vždy o půlnoci z 31. prosince na 1. ledna roku končícího nulou. Uvedený článek byl až do konce Rakousko-Uherska dodržen. Zákon stanovil také vymezení sčítaného obyvatelstva a většinu znaků zjišťovaných u obyvatelstva. Počínaje rokem 1869 byla sčítání lidu provedena podle zásad, které stanovily mezinárodní statistické kongresy, konané v druhé polovině 19. století (prvý byl bruselský kongres v roce 1853). Z tehdy stanovených hlavních zásad vycházejí do značné míry populační cenzy i dnes. Na rozdíl od předchozích soupisů začínají nová sčítání postupně plnit i funkci hospodářské statistiky a poskytovat stále více ekonomických znaků o obyvatelstvu jako pracovní síle. Svědčí o tom i klasifikace povolání a odvětví, která byla v zásadě použita ještě při sčítání lidu v roce 1930 ...
Zdroj: "Historie. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Pramenné dílo" dostupné online na ČSÚ, případně zde v pdf (
, 85 kb)Na druhé stránce se vypisovali jednotliví obyvatelé domu a to v pořadí hlava rodiny, manželka, děti a vnoučata podle věku, dále příbuzní, hosté, sluhové, tovaryši apod. U jména každé osoby se dopsal vztak k hospodáři a dále se u každého uvádělo pohlaví, rok narození, vyznání, rodinný stav a u hlavy rodiny ještě povolání. Tabulka dále pokračuje na třetí straně kolonkami okolnosti zaměstnání, rodiště, zda je osoba zdejší nebo cizí, zda umí číst a psát a poslední kolonka je poznámka.
Poslední stránka byla určena k soupisu domácích zvířat. Zde se vypsal počet koní, oslů, býků, krav, ovcí, koz a prasat. Kolonky pro koně a hovězí dobytek jsou rozděleny na několik částí dle plemen apod.
Překlad některých maďarských slov uváděných ve formuláři
Nyní se pojďme podívat na sčítací formuláře, které se týkají Milčáků. Jedná se o domy číslo 10, 16 a 79, dále pak také částečně domy s čísly 15, 69 a 77.
| fia | syn | házas | ženatý | földmûvelõ | zemědělec | ||
| leány | dcera | férjes | vdaná | haztartas | hospodář | ||
| neje | manželka | nõtlen | svobodný | bérlõ | majitel | ||
| mostoha- | nevlastní- | hajadon | svobodná | tanuló | učeň | ||
| özvegy | vdovec / vdova | molnár | mlynář | ||||
| szolga | sluha |
Dům č. 10 (, 2 300 kb) - v tomto domě žila roku 1869 Marie Milčáková, vdova po Michalovi Milčákovi († 18.12.1868, můj praprapradědeček). Dozvídáme se, že dům byl přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní. U domu byla ještě kůlna a sklep. U jména Marie je uvedeno "berlöné" (patrně "pachtýř(ka)" - tj. zemědělec, který pracuje na pronajaté půdě a odvádí tzv. pachtovné, případně část úrody). Dále je v cenzu uvedeno pět synů: Péter, Balint, Maté, Joszéf a Márton. To souhlasí s údaji zjištěnými z matriky, včetně správného označení Balinta (Valentýna) jako nevlastního syna. U Petra a Valentýna nejsou uvedeny žádné informace, pravděpodobně to souvisí s tím, že se více než rok v domě nezdržovali (je zaškrtnutá kolonka číslo 13). Z domácího dobytka je uvedena pouze jedna kráva a jedno prase.
, 2 300 kb) - v tomto domě žila roku 1869 Marie Milčáková, vdova po Michalovi Milčákovi († 18.12.1868, můj praprapradědeček). Dozvídáme se, že dům byl přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní. U domu byla ještě kůlna a sklep. U jména Marie je uvedeno "berlöné" (patrně "pachtýř(ka)" - tj. zemědělec, který pracuje na pronajaté půdě a odvádí tzv. pachtovné, případně část úrody). Dále je v cenzu uvedeno pět synů: Péter, Balint, Maté, Joszéf a Márton. To souhlasí s údaji zjištěnými z matriky, včetně správného označení Balinta (Valentýna) jako nevlastního syna. U Petra a Valentýna nejsou uvedeny žádné informace, pravděpodobně to souvisí s tím, že se více než rok v domě nezdržovali (je zaškrtnutá kolonka číslo 13). Z domácího dobytka je uvedena pouze jedna kráva a jedno prase.
Dům č. 16 (, 2 320 kb) - v tomto domě bydlel Štefan Milčák se svou ženou Zuzanou Mozoczovou. Dům, byl opět přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní. K domu patřila maštal a sklep. Štefan je označen jako "berlö - pachtýř", říkskokatolického vyznání. Jeho žena Zuzana byla řeckokatolického vyznání a pocházela z Olšavice. V souladu s matrikou jsou udány jejich děti: Mária, Gyorgy, János, Zsófia a Mihály (všechny římskokatolického vyznání). Všichni jsou označeni jako zdejší s pobytem v Brutovcích delším než 1 rok. Zajímavostí je, že u Marie a Jiřího je uvedeno, že umí číst (ostatní nikoliv). Jako domácí zvířata jsou uvedena: 1 valach, 1 býk a 1 tele švýcarského plemene a 2 ovce.
, 2 320 kb) - v tomto domě bydlel Štefan Milčák se svou ženou Zuzanou Mozoczovou. Dům, byl opět přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní. K domu patřila maštal a sklep. Štefan je označen jako "berlö - pachtýř", říkskokatolického vyznání. Jeho žena Zuzana byla řeckokatolického vyznání a pocházela z Olšavice. V souladu s matrikou jsou udány jejich děti: Mária, Gyorgy, János, Zsófia a Mihály (všechny římskokatolického vyznání). Všichni jsou označeni jako zdejší s pobytem v Brutovcích delším než 1 rok. Zajímavostí je, že u Marie a Jiřího je uvedeno, že umí číst (ostatní nikoliv). Jako domácí zvířata jsou uvedena: 1 valach, 1 býk a 1 tele švýcarského plemene a 2 ovce.Dům č. 79 (, 2 277 kb) - zde bydlel Jozef Milčák s ženou Marií Popovičovou. Obytná část domu byla sice opět přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní, ale stavení bylo navíc užíváno také jako mlýn. U domu byl sklep, kůlna, sklad, 2 maštale, ovčín a stodola. U Jozefa je připsáno "molnár - mlynář" a dále je také označen jako "pachtýř". Společně s jeho ženou bydlí v domě dcera Marie a Josefův otec Michal. Je u něj uvedeno vdovec (žena Alžběta Mišenková zemřela 9.1.1868; Michal pak 28.3.1870) a také je označen za mlynáře a pachtýře. V domě již více než rok pobývají také sluhové/pomocníci: Marie Tarbayová z Brutovců, Ján Demo z Olšavice a Michal Dugaš z Vyšného Slavkova. Jozef uměl číst i psát, žena Marie a dcera uměli pouze číst. Na poslední straně jsou uvedeta tato domácí zvířata: 1 valach, 1 hříbě, 2 krávy, 5 telat, 1 vyšlechtěná ovce a 12 obyčejných, 3 prasata a 20 včelých úlů.
, 2 277 kb) - zde bydlel Jozef Milčák s ženou Marií Popovičovou. Obytná část domu byla sice opět přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní, ale stavení bylo navíc užíváno také jako mlýn. U domu byl sklep, kůlna, sklad, 2 maštale, ovčín a stodola. U Jozefa je připsáno "molnár - mlynář" a dále je také označen jako "pachtýř". Společně s jeho ženou bydlí v domě dcera Marie a Josefův otec Michal. Je u něj uvedeno vdovec (žena Alžběta Mišenková zemřela 9.1.1868; Michal pak 28.3.1870) a také je označen za mlynáře a pachtýře. V domě již více než rok pobývají také sluhové/pomocníci: Marie Tarbayová z Brutovců, Ján Demo z Olšavice a Michal Dugaš z Vyšného Slavkova. Jozef uměl číst i psát, žena Marie a dcera uměli pouze číst. Na poslední straně jsou uvedeta tato domácí zvířata: 1 valach, 1 hříbě, 2 krávy, 5 telat, 1 vyšlechtěná ovce a 12 obyčejných, 3 prasata a 20 včelých úlů.Dům č. 15 (, 2 232 kb) - v tomto přízemním domě s jedním pokojem a kuchyní bydlel Michal Tarbay s ženou Marií Milčákovou (dcera Jána a Marie). K domu patřil ještě sklep, maštal a stodola. Společně s nimi zde v roce 1869 bydleji jejich děti: Mária, Anna, Susanna, Magdolna, Helena a Mihály. Z domácích zvířat jsou zapsány: 1 kráva, 2 voly a 2 ovce.
, 2 232 kb) - v tomto přízemním domě s jedním pokojem a kuchyní bydlel Michal Tarbay s ženou Marií Milčákovou (dcera Jána a Marie). K domu patřil ještě sklep, maštal a stodola. Společně s nimi zde v roce 1869 bydleji jejich děti: Mária, Anna, Susanna, Magdolna, Helena a Mihály. Z domácích zvířat jsou zapsány: 1 kráva, 2 voly a 2 ovce.Dům č. 69 (, 2 306 kb) - pod tímto číslem domu jsou vedeny dvě rodiny - Michal Popovič s ženou Annou Biroščákovou a dětmi Michalem a Annou a druhou rodinu tvoří Ján Popovič se ženou Annou Milčákovou a synem Pálem. Dům byl přízemní s jedním pokojem a kuchyní (asi pro každou rodinu). Dále jsou zmíněny 2 sklepy, 1 sklad, 2 maštale, 1 ovčín a 1 stodola. U všech dospělých je uvedeno, že umí číst, psát nikoliv. U toho domu je zmíněno poměrně dost domácích zvířat: 2 valaši, 1 kráva, 2 voli a 3 telata uherského plemene a 1 kráva švýcarského plemene, dále 2 šlechtěné a 10 obyčejných ovcí a 2 prasata.
, 2 306 kb) - pod tímto číslem domu jsou vedeny dvě rodiny - Michal Popovič s ženou Annou Biroščákovou a dětmi Michalem a Annou a druhou rodinu tvoří Ján Popovič se ženou Annou Milčákovou a synem Pálem. Dům byl přízemní s jedním pokojem a kuchyní (asi pro každou rodinu). Dále jsou zmíněny 2 sklepy, 1 sklad, 2 maštale, 1 ovčín a 1 stodola. U všech dospělých je uvedeno, že umí číst, psát nikoliv. U toho domu je zmíněno poměrně dost domácích zvířat: 2 valaši, 1 kráva, 2 voli a 3 telata uherského plemene a 1 kráva švýcarského plemene, dále 2 šlechtěné a 10 obyčejných ovcí a 2 prasata.Dům č. 77 (, 2 273 kb) - zde bydlel Michal Biroščák s ženou Marií Milčákovou (dcera Michala a Alžběty). Dům byl přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní, dále k domu patřil sklep, kůlna, sklad, 2 maštale, ovčín a stodola. Společně s rodiči zde žily děti: János, Balint, Zsófia, Mária, Ištván, Anna a Pál. Z domácích zvířat jsou zmíněny: 1 valach, 1 kráva, 1 vůl, 3 telata, 7 ovcí a 3 prasata.
, 2 273 kb) - zde bydlel Michal Biroščák s ženou Marií Milčákovou (dcera Michala a Alžběty). Dům byl přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní, dále k domu patřil sklep, kůlna, sklad, 2 maštale, ovčín a stodola. Společně s rodiči zde žily děti: János, Balint, Zsófia, Mária, Ištván, Anna a Pál. Z domácích zvířat jsou zmíněny: 1 valach, 1 kráva, 1 vůl, 3 telata, 7 ovcí a 3 prasata.