Povídání o genealogii

Genealogie patří mezi pomocné vědy historické a zkoumá příbuzenské vztahy mezi jedinci, rodové vztahy a souvislosti mezi nimi. Při genealogickém pátrání neboli rodopisu se vychází od jedince (příslušníka rodu) buď jako ploditele (rodiče) nebo jako zplozeného (zrozeného), a podle toho se zkoumají jeho vztahy buď k jeho předkům (ascendentům) nebo k jeho potomkům (descendentům). Existují tak dva základní systémy posuzování (evidence) příbuzenstva - vývod a rozrod.

Vývod
Zaznamenává všechny přímé předky jednotlivce (probanta).Počet předků s každou generací roste geometrickou řadou. V minulosti se vývody sestavovali především pro dokazování např. šlechtického původu, arijské rasy nebo při právních sporech (dědictví). Dnes se takto především zkoumají genetické vlastnosti členů rodu a jejich sociální či profesní vývoj.

Rozrod
Rozrod zaznamenává všechny potomky pocházející od nejstaršího člena rodu (zakladatele rodu). Zachytává všechny mužské i ženské potomky, kteří mají vztah k zakladateli rodu. Sestavení rozrodu je díky složitému vyhledávání údajů o potomcích žen velmi složité. Z tohoto důvodu a také proto, že od nedávna byl větší význam připisován mužským potomkům (dědictví majetku, nositelé příjmení) se obvykle sestavuje zjednodušený schéma rozrodu nazývané rodokmen.

Rodokmen
V rodokmenu se sledují pouze potomci po meči, tedy muži. Dcery se do rodokmenu také obvykle zaznamenávají, ale jejich děti již ne. Zobrazení rodokmenu bylo a je většinou znázorňováno ve formě stromu. Při jeho ztvárnějí se dává větší důraz na grafické provedení než na zachycení historické pravdy.

Genealogické prameny
... brzy doplním