Brutovce

Brutovce jsou malá vesnička nacházející se ve východní části Levočských Vrchů v údolí Kunišovského potoka a říčky Rovinky. Okolí obce je tvořeno loukami a pasekami a na východě hustým jehličnatým lesem. Na severu se vypíná památná hora Spišská s výškou 1056 m.
Erb obce
Podkladem pro návrh erbu byla pečeť z druhé poloviny 17. století. Je na ní postava světce - sv. Vavřince, se zlatou palmovou větvičkou v pravé a zlatým roštem v levé ruce. Sv. Vavřinec se stal patronem obce a byl mu zasvěcen původní kostel a jeho jméno nesla i první osada z které se později Brutovce vyvinuly.
Svatý Vavřinec byl jedním ze sedmi diákonů, kteří byli umučeni při pronasledování křesťanů římským císařem Valerianem v roce 258. Vavřinec byl strážcem chrámového pokladu v Římě. Legenda vypravuje, že římský prefekt vyzval Vavřince, aby vydal poklad státní pokladně. Místo toho mu Vavřinec přivedl vdovy, sirotky, chudé a starce, což prefekta natolik rozlítilo že, dal Vavřince mučit a potom za živa upéct na roštu.

Historie obce
Počátky Brutovců (Sancti Laurentius - Svatý Vavřinec) jsou úzce spojeny s nedalekou obcí Ordzovany v jejímž katastru se nacházely. Majitelem Ordzovan byl šlechtic Rady, který zahynul v bojích s Tatary v roce 1241. Ordzovany se tak i s přilehlými osadami staly královským majetkem. V roce 1260 daroval uherský král Béla IV. na žádost spišského probošta Matěje obec Ordzovany i s osadami šarišskému zeměpánovi Anthaleusovi (bratr Matěje - oba původem z Norimberku). První písemný záznam o obci Svatý Vavřinec pochází z roku 1268. V roce 1278 majitel Ordzovan, pán Anthaleus, prodal svoji obec za 57 marek ve stříbře magistrovi Jakubovi, faráři ze Spišské Nové Vsi, který vzápětí tuto obec prodal svému bratru Hanušovi ze Spišských Vlachů. Král Ladislav IV. kupní listinu schválil, ta se však týkala pravděpodobně jen samotných Ordzovan, protože se v listině nikde okolní osady neuvádějí. Toho si všiml král Karel Robert z Anjou v roce 1322 a ve snaze opravit uvedenou skutečnost, nařídil spišskému županovi, aby z katastru obce Ordzovany byly vyčleněny samostatné obce Zentgyurg (Orlovec) a Zenthleurench (Svatý Vavřinec). Ve 14. století se začaly Brutovce hospodářsky vzmáhat. Svědectvím je stavba gotického, římsko-katolického kostela zasvěcenému sv. Vavřincovi. Během 15. století vystřídaly Brutovce řadu majitelů, ale název obce, Svatý Vavřinec (Sancti Laurentius, Szent Lörincz), zůstal nezměněn. Až od 16. století vystupuje obec pod názvem Brotowech, Brothowycz nebo Brutócz.
V roce 1526 se po vymření Jagellonského rodu dostávají na český a uherský trůn Habsburkovci. Na Spiš přichází velmi bohatá šlechtická rodina Zápolských z Chorvatska. V jejích službách pracovala i známá rodina Horvátovců, která měla blízký vztah k Brutovcům. V roce 1553 byly Brutovce téměř opuštěné.
17. století bylo plné náboženských sporů, stavovských povstání a válek. Z dokumentu z 12.září 1619 se dozvídáme, že Brutovce byly evangelické a také, že zde byla evangelická škola. V roce 1658 ale brutovský zeměpán Krištof Horvát-Kiševič s pomocí bijacovského lidu vyhnal z Brutovců evangelického kazatele a tím navrátil kostel katolíkům. V 17. století zasáhlo tento kraj několik neštěstí - velké neúrody, mor v letech 1645, 1646 a 1676 a také zemětřesení 1643, 1656 a 1662. Tyto události se odrazily v nižším počtu obyvatel. V roce 1693 nepatřila obec Brutovce mezi velké, měla jen 241 obyvatel. V 18. století se začaly Brutovce hospodářsky vzmáhat, v roce 1751 byl opraven a renovován kostel, roku 1786 postavena fara a v roce 1792 měli již vlastní dřevěnou školu. Počet obyvatel se zvýšil v roce 1830 až na 537 a cholera, která zuřila v celém Uhersku v roce 1831, zasáhla Brutovce jen částečně (z 53 nemocných zemřelo 10 lidí). I přes zrušení poddanství v roce 1848 se obyvatelům Brutovců životní podmínky příliš nezlepšily a proto se v roce 1853 odstěhovalo do Jugoslávie 84 obyvatel. V následujících letech došlo sice k nárůstu obyvatel až na 656, ale tento stav byl pouze přechodný. Koncem 19. století zasáhla Brutovce druhá vystěhovalecká vlna. Obyvatelé odcházeli nejčastěji do USA a Austrálie a populace v obci poklesla pod 500.
Do první světové války narukovalo z Brutovců 69 mužů a 14 z nich se již domů nevrátilo. Po válce svitla obyvatelům Brutovců opět naděje na lepší budoucnost. Začali nakupovat zemědělské stroje, stavěli zděné domy. Také se vrátilo několik z těch, co odešli do USA. Dosud zažitý a také ještě někdy používaný název Svatý Vavřinec byl vystřídán novým názvem Brutovce. V roce 1930 byl počet obyvatel 492 a chudoba donutila řadu z nich si, i přes vysoké úroky, půjčit peníze od banky ve Spišské Kapitule. Brutovčané chodili na nákup do dalekého (12km) Spišského Podhradí nebo do Levoče (25km). Situace se zlepšila v roce 1937, kdy byl v obci otevřen první obchod. Pošta byla do obce doručována jen třikrát týdně.
Do 2. světové války narukovalo 32 mužů. Po vypuknutí Slovenského národního povstání (1944) se mnozí obyvatelé Brutovců přidávali k partizánským skupinám operujícím v oblasti Levočského pohoří. Dne 24. ledna 1945 byly Brutovce osvobozeny a 19. února se k 1. československému armádnímu sboru přidalo 19 mužů. Z bojů 2. světové války se nevrátilo 9 mladých mužů.
Hospodaření na málo úrodných polích mělo usnadnit založení družstva v roce 1948. Jednotlivé rodiny vložily do družstva finanční prostředky, z nichž se nakoupily stroje a další zemědělská zařízení. V roce 1949 byl do obce zaveden telefon a roku 1952 začala výstavba budovy MNV. Elektřina byla zavedena v roce 1959 a v tomto roce byla také dokončena nová cesta do Brutovců. Zřídila se pravidelná pošta a stálá autobusová doprava Levoča - Spišské Podhradí - Brutovce. Vodou byla obec zásobena jen z 20 studní. Voda vždy nesplňovala hygienické podmínky a tak v letech 1969-1972 byl vybudován vodovod. Roku 1975 byla postavena hasičská stanice a také nová budova MNV. Ani vzrůstající životní úroveň nezabránila postupnému snižování populace a ke konci roku 2005 měla obec už jen 207 obyvatelů.

Hlavním zdrojem informací o historii obce mi byla publikace Brutovce 1266 - 1998 od autorů M. Popoviče, A.J. Vaška, V. Komary a A. Hrubce věnovaná 730. výročí první písemné zmínky o obci.